Pár velmi potěšujících zjištění a do nebe volající zájem

20. července 2017 v 13:28 | Normal Girl
Dva dny jsem se obešla bez pražského subsaharálního vzduchu, byla jsem na chalupě pohromadě se svým otcem, výčepem, sudem černého piva a bazeném. Ale vůbec jsem si to neužila. První den jsem totiž ráno jela v pět na Smíchov, abych si u táty v práci vyzvedla čtvery japonské porcelánové hrníčky. Jsou fakt úžasné.
Výsledek obrázku pro japonské hrnky

Každopádně jsem ve čtyři odpoledne zapadla do pokoje a spala do půl desáté večer. Zbytek noci jsem pila, jedla a četla knihu Pýcha a předsudek.
Související obrázek

Druhý den jsem se nějak díky prostředí, ve kterém se naše chalupa nachází, rozhodla pohrabat v rodokmeni Lucemburků. Došla jsem na to, že spousta z nich má nedohledatelné potomky přes levobočky, takže je v podstatě možné, že Lucemburkové v Lucembursku tu někde mají ještě nějaké příbuzné. A když ne tady, tak v Polsku, Francii, Itálii a dokonce Španělsku. Um... V Anglii ani ne. Protože jejich potomstvo, které se tam vyvdalo, tak se nedočkali potomstva.
Výsledek obrázku pro erb lucemburska

Během cesty domů do Prahy jsem zjistila, že rodiče jedou následující den pro sestru na tábor a pak zůstanou na chalupě, což znamená, že mám času na sebe hodně. Takže mám čas si přeorganizovat skříň, abych v ní měla víc přehled.

V úterý, když jsem odjížděla, tak mi domů přišel papír, že mám doporučený dopis na poště, tak jsem si tam skočila a mám smlouvy na tu mojí stáž v novinách. Je to pojmenované jako dobrovolnická činnost. Mohli by to přeformulovat na stáž, ale nejspíš je to ani nenapadne. Co bych také po mladé frontě mohla chtít, že?
Související obrázek

A k těm potěšujícím zprávám musím dodat i pár špatných zpráv. Můj ex/milenec si myslí, že po tom klouznutí o víkendu mu opět budu dělat povolnou dívku. Což ani náhodou neplánuji. Na jeho nabídku, že by se dneska stavil jsem mu musela zalhat, že nebudu doma. A na víkend jsem si vymyslela akci s přáteli. A z nepochopitelných důvodů ho zajímalo, jestli jsou to kluci nebo holky. Odpověděla jsem mu tedy, že holky, ale i kdyby to byli kluci, tak mu to může být jedno. Urazil se. Jeho problém. Já tu naší dohodu ani trochu neporušuji.
A tou druhou špatnou zprávou je, že mi očividně nevychází ani to místo, jak jsem byla minulý týden na pohovoru. Tedy do pěti odpoledne je ještě času dost, ale nikdo nevolá a ani nepíše email. Jsem tudíž poněkud napjatá. Ale pokud se mi brzy ozvou, tak dám hned vědět, jak jsem dopadla.

A jak se daří v průběhu týdne vám?

Vaše

Normal Girl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama